TEPLICE – V dnešnom diely nášho unikátneho trolejbusového seriálu zavítame do jedného z mnohých českých miest s trolejbusovou dopravou. Budeme sa v ňom venovať tratiam, ktoré boli v tomto meste zrušené, prípadne ich realizácia ostala iba na papieri.
S. dobrovolců – U soudu – Alejní – Lounská – Bílinská
V roce 1955 bola vybudovaná ako součást dvoch projektovaných trolejbusových okružních tratí trať od križovatky Školní – Revoluční Rokycanovou a Alejní ulicí, ul. Čs. dobrovolců, Lounskou a Bílinskou ulicí, ktorá bola ukončena smyčkou u kúpaliska pred železničným prejazdom . Trať byla dvoustopá a ve smyčce u koupaliště byla instalována výhybka a sjezdovka pro připravované pokračování tratě Bystřanskou a Rooseweltovou ulicí na Laubeho náměstí. Se změnou koncepce se však tato trať již nikdy nerealizovala.
Trať z Benešova náměstí na Bílinskou nebyla nikdy provozována s cestujícími. Určitě však na ní probíhal zkušební provoz. Pamětníci dokonce hovoří o provozu zapůjčených mosteckých trolejbusů italské provenience.
Další předpoklad, že z křižovatky U soudu – Duchcovská bude vycházet nová trať do Řetenic, se také nenaplnil. Nová trať byla v roce 1956 napojena již na křižovatce Alejní – Čs. dobrovolců a na křižovatce U soudu – Duchcovská původní trať překřížila. Křížení však již nebyla vybudováno a úsek v ulicích Čs. dobrovolců, U soudu, Lounské a Bílinské byl včetně smyčky snesen.
Do Lounské a Bílinské ulice se trolejbusy s cestujícími dostaly až v roce 1996, kdy byla otevřena nová trať na Novou Ves.
Šanov I – Jankovcova – Wolkerova – Vrchlického
Dvoustopá trolejbusová trať byla vybudována jako první trolejbusová trať v Teplicích v roce 1952 jako součást okružní tratě Benešovo náměstí – Šanov I – Hlavní nádraží – Benešovo náměstí. Trať navazovala na úseku v ulici U Nových lázní a pokračovala Jankovcovou ulicí ke křižovatce s ulicí Wolkerovou. Zde byla vybudována křižovatka tvaru T pro napojení manipulační tratě do vozovny, která pokračovala Jankovcovou ulicí směrem k Masarykově ulici. Trať pokračovala ulicí Wolkerovou a Vrchlického až ke křižovatce s Masarykovou ulicí, kterou překřížila a vedla dále k nádraží.
Tuto trať používala k obousměrnému provozu první trolejbusová linka č. 11, jejíž provoz byl zahájen 1.5.1952. Brzy se však prokázala nevyváženost obou provozních větví, kdy úsek Benešovo náměstí – Šanov I byl nepoměrně více zatížen než úsek Šanov – Wolkerova – nádraží – Benešovo náměstí. To vedlo nejprve k zjednosměrnění linky č. 11 ve směru Hlavní nádraží – Benešovo náměstí – Šanov I – Wolkerova – Hlavní nádraží v roce 1953 a posléze ke zkrácení linky č. 11 na úsek Benešovo náměstí – Šanov I, kde byla v ulici U Nových lázní vybudována nová smyčka.
Zbývající úsek v Jankovcově, Wolkerově a Vrchlického ulici byl používán pouze jako manipulační do roku 1956, kdy byla vybudována nová trolejbusová trať Masarykovou ulicí mezi křižovatkami s ulicemi Vrchlického a Jankovcova, na kterou původní úseky nebyly trolejově napojeny. Do roku 1959 byl pak úsek tratě ze Šanova Jankovcovou ulicí na Masarykovu a úsek ve Wolkerově a Vrchlického ulici snesen.
K částečné obnově došlo v roce 1997, kdy byla postavena nová trolejbusová trať z Masarykovy ulice Jankovcovou ulicí na Panorámu. Tato trať však už nebyla v prostoru křižovatky ulic Jankovcova a U Nových lázní spojena se šanovskou tratí. Důvodem je uzávěra vnitřního lázeňského území.
Nádražní náměstí – Na hrázi – Revoluční
I tato dvoustopá trať byla součástí první okružní teplické trolejbusové tratě s datem zahájení provozu 1.5.1952. Vedla z dnešního Nádražního náměstí (před budovou nádraží) a pokračovala ulicemi Na hrázi a Revoluční do ul. Školní, kde údajně existovalo i napojení do obou směrů pro projektovanou trať do Bystřice. Trať byla používána linkou č. 11 až do roku 1954, kdy byla linka č. 11 zkrácena na úsek Benešovo náměstí – Šanov I. Poté byla dva roky využívána pouze pro manipulační jízdy až do 1.3.1956, kdy zde byla zavedena nová linka č. 3 v trase Městské sály – Hlavní nádraží – Řetenice, Rooseweltovo náměstí. Od 1.2.1957 k ní přibyla další linka č. 4, prodloužená z původního úseku Šanov I – Benešovo náměstí k nádraží a k Městským sálům. Provoz na této trati se udržel až do roku 1959, kdy byla vybudována nová trať z Benešova náměstí k nádraží souběžnou ulicí 28. října. Na tuto trať byla převedena linka č. 4, linka č. 3 byla odkloněna na Masarykovu ulici, čímž bylo na dlouhá léta zrušeno přímé trolejbusové spojení Řetenic s hlavním nádražím. Původní trať v ulicích Na hrázi a Revoluční byla snesena.
V roce 1991 byla vybudována nová trať od hlavního nádraží ulicí Na hrázi a Jateční k nemocnici. Tato trať v ul. Na hrázi od hlavního nádraží po křižovatku s ul. Revoluční využívá původní směr zrušené trolejbusové tratě, avšak ulice Na hrázi získala výrazně odlišnou podobu a stala se součástí silničního průtahu Řetenice – Trnovany.
Manipulační trať přes železniční přejezd v ul. E. Dvořákové
Tato manipulační trať existovala od roku 1953 do roku 1962, kdy byla nahrazena traťovým úsekem, vedeným podjezdem pod železniční tratí. Tento podjezd byl do roku 1959 využíván tramvajemi a nebyla v něm vozovka. Manipulační trať byla jednostopá a úsek přes vlastní přejezd nebyl zatrolejován, trolejbusy se zde přetahovaly pomocí traktoru.
Řetenice, Sklářská – Nádraží Řetenice – Újezdeček
Tato trolejbusová trať byla součástí nové tratě z Rooseweltova náměstí do Újezdečka, uvedené do provozu 18.11.1957. Zrušený úsek pokračoval Sklářskou ulicí od křižovatky s ul. Tolstého k řetenickému nádraží, kde se přimykal k železniční trati a sledoval ji až k dnešnímu železničnímu přejezdu, kde byl ukončen jednoduchou smyčkou. Úsek Sklářskou ulicí k řetenickému nádraží byl dvoustopý, dále ke smyčce Újezdeček jednostopý. Po celou dobu své existence byl tento úsek pojížděn pouze linkou č. 3.
V souvislosti s výstavbou řetenické sklárny byla vybudována v roce 1963 nová dvoustopá trať ze Sklářské ulice Tolstého ulicí na novou smyčku Újezdeček, která byl postavena v těsné blízkosti první smyčky. Původní úsek Sklářské ulice od křižovatky s Tolstého ulicí k řetenickému nádraží byl zastavěn objektem sklárny a pro příchod k nádraží byla vybudována visutá lávka nad areálem sklárny.
Řetenice, Duchcovská – Rooseweltovo náměstí
Po zastavení tramvajového provozu do Řetenic byla dne 1.3.1956 uvedena do provozu nová trolejbusová trať z centra do Řetenic na Rooseweltovo náměstí. Její součástí byl i dnes již zrušený koncový úsek, který využíval původní komunikaci od nemocnice, která se za křižovatkou Duchcovské a Libušiny ulice lomila na Rooseweltovo náměstí. Dvoustopá trať zde byla ukončena smyčkou. Ze smyčky se o rok později napojovalo prodloužení tratě do Újezdečka.
Na Rooseweltově náměstí byly ukončeny linky č. 2 a 3 od Městských sálů (linka č. 3 byla od roku 1957 prodloužena do Újezdečka), v roce 1962 k nim přibyla linka č. 1 ze Šanova I. V roce 1964 byla vybudováno přímé pokračování Duchcovské ulice středem nového sídliště ke křižovatce s Tolstého ulicí a na tuto komunikaci byla i přeložena trolejbusová trať. Původní ulice na Rooseweltovo náměstí byla přerušena výstavbou desetipatrového panelového domu. Trolejové vedení bylo sneseno. Tím ztratilo Rooseweltovo náměstí, které bylo obsluhováno již tramvají od roku 1913 dopravní spojení. V letech 1971 – 1981 byla tudy ještě vedena autobusová linka č. 14, dnes však je tato oblast již zcela bez obsluhy městskou dopravou.
Řetenice, Rooseweltovo náměstí – Sídliště Řetenice
Krátká dvoustopá trolejbusová trať, zprovozněná 18.11.1957, vycházela ze smyčky na Rooseweltově náměstí a pokračovala Starou Duchcovskou až k jejímu dnešnímu vyústění na Duchcovskou ulici. Používala ji linka č. 3 po jejím prodloužení do Újezdečka. Provoz na této trati byl stejně jako na trati předchozí zastaven po vybudování nové Duchcovské ulice v roce 1964 a trolejové vedení bylo sneseno.
Smyčka na Benešově náměstí
Smyčka na Benešově náměstí byla vybudována v roce 1952 zároveň se zahájením trolejbusové dopravy v Teplicích, a to v předstihu jako součást projektované tratě do Bystřice. Smyčka byla jednostopá a byla vedena po obvodové komunikaci po západní, jižní a východní straně náměstí. Původně byla zřejmě napojena výhybkami na trolejové vedení pro obracení ve směru ze Školní, resp. od Alejní ulice. Od roku 1954 byla používána zkrácenou linkou č. 11 Benešovo náměstí – Šanov I. Není však znám směr pojíždění a byla-li napojena výhybkami, muselo být toto napojení upraveno pro směr do Šanova I. Od roku 1956 do roku 1957 ji používala takto i linka č. 4, která ve stejné trase nahradila linku č. 11. Od roku 1957 do roku 1961 je zmiňováno její využívání pro vložené spoje v úseku Benešovo náměstí – Řetenice, což opět představuje nutnost změny trolejového napojení pro směr do Řetenic. Tím její pravidelné provozní využití zkončilo a pravděpodobně byla odpojena od ostatní sítě. Izolované vedení existovalo na Benešově náměstí do roku 1973, kdy bylo v souvislosti s úpravami vedení vzhledem ke zřízení světelných signálů na křižovatce Masarykova – Školní zlikvidováno. Její pozdější využívání pro obracení trolejbusů není doloženo.
Trnovany, Červený kostel – Trnovany, ČSAD
Dvoustopá trolejbusová trať, uvedená do provozu 1.11.1967, navazovala na stávající trať v Trnovanech u Červeného kostela, pokračovala Masarykovou a Modlanskou ulicí ke křižovatce se Štúrovou ulicí, kde byla ukončena jednostopou smyčkou. Součástí tratě bylo i manipulační odbočení z ulice U Červeného kostela (od Městských sálů) do Masarykovy ve směru k ČSAD a zpět. Pro směr od Městských sálů bylo toto manipulační odbočení napojeno výhybkou i sjezdovkou. V opačném směru bylo nutno překládat sběrače.
Úsek byl po celou dobu svého trvání používán linkou č. 3. V roce 1978 byl celý úsek v souvislosti s demolicí domů na západní straně Masarykovy ulice snesen. Manipulační odbočení bylo opraveno tak, že umožňovalo obracení od Městských sálů. Nepřipojené manipulační odbočení z Masarykovy do ul. U Červeného kostela bylo také zlikvidováno.
Celý úsek s vyjímkou smyčky v Trnovanech u ČSAD byl obnoven v roce 1987 jako součást nové tratě k Sometu, včetně manipulačního odbočení z Masarykovy do ul. U Červeného kostela, tentokrát však už napojeného výhybkou a sjezdovkou.
Alejní – U soudu (provizórium)
Zhruba v letech 1981 – 1982 bylo vybudována krátká asi 300 m dlouhá dvoustopá provizorní trať po panelové komunikaci v Alejní ul. před křižovatkou s Lounskou ulicí. Důvodem byla uzavírka části Alejní ulice při výstavbě mostu pro průtah silnice E55. Po ukončení výstavby byl obnoven provoz na původním úseku tratě.
U Červeného kostela – Městské sály
Úsek trolejbusové tratě mezi Červeným kostelem a Městskými sály byl původně veden v celé délce dvěma jednosměrnými větvemi, vybudovanými v roce 1952, k nimž v roce 1956 přibyla u Městských sálů vložená smyčka pro obracení ve směru od centra. V roce 1988 byl úsek v ul. U Červeného kostela mezi křižovatkami s ulicemi Riegrova a E. Dvořákové z důvodu demolice staré zástavby přeložen do jižní komunikace, kde se z jednostopé tratě stala trať dvoustopá. Smyčka u Městských sálů byla zrušena.
Pražská – Šanov I
Původní dvoustopá trolejbusová trať z roku 1952 musela být z důvodu havarijního stavu v roce 1993 snesena a byla vystavěna nová trať , která byla uvedena do provozu 16.2.1994. Její součástí byla i v předstihu vybudovaná smyčka na Pražské ulici, která umožňovala po dobu zastavení provozu do Šanova I obracet linky č. 1 a 3 na Pražské. Jednostopá smyčka vychází ze šanovské tratě a napojuje se na trať od Prosetic.
Masarykova – přeložka u Vlastního krbu
V roce 1996 byla z důvodu výstavby komunikace Hrázní přeložena původní trolejbusová trať z roku 1952 na Masarykově ulici mezi křižovatkami s ulicemi Jankovcova a 14.října na novou komunikaci Hrázní. Součástí přeložky bylo i v předstihu instalované rozvětvení tvaru T do Jankovcovy ulice pro připravovanou trať na Panorámu.
Dopravní podnik – Novosedlice
Dvoustopá trolejbusová trať vznikla prodloužením manipulační tratě od Městských sálů k DP do obce Novosedlice. Provoz na ní byl zahájen 24.6.1962. Trať pokračovala od DP ul. E. Dvořákové na hranice města a dále do Novosedlic, kde byla ukončena jednostopou smyčkou na obratišti u vlakové zastávky Novosedlice. Zajímavostí bylo, že při výstavbě trolejového vedení byly použity výložníky z bývalé tramvajové tratě. V roce 1989 byla v prostoru vjezdu do DP instalována křižovatka tvaru T. Do té doby bylo nutno při výjezdech a zátazích z vozovny překládat sběrače.
Od roku 1962 do roku 1991 byla trať obsluhována linkou č. 4, kterou vystřídala linka č. 6. Havarijní stav tratě a nemožnost získání finančních prostředků na rekonstrukci „mimoměstského“ úseku vedly v zastavení provozu od 1.1.1996. Nepodařilo se ani získat podporu pro prodloužení tratě do Proboštova a proto byla trať v létě 1998 snesena a křižovatka u DP nahrazena dvěma oblouky do vjezdu do vozovny.
V článku sa uvádzajú stávajúce miestopisné názvy. Ak máte nejaké tipy a námety do tohto seriálu, pošlite nám ich e-mailom na redakcia@veterany.eu.
Zdroj: http://teplice.veolia-transport.cz/ostatni/historie-mhd-v-teplicich/zrusene-useky-trolejbusovych-trati/
Be the first to comment