AD: Zaujímavý ,,prenosák“ prevádzkuje súkromník

K fotogalérii tohto článku sme doplnili fotografie Jana Naumanna a podrobnejšie odborné informácie k prenosovému vozu. Reakcia sa nachádza v komentároch pod článkom, prekopírovali sme ju však aj sem nad fotografie. Niekoľko fotografií od nášho čitateľa z jeho tohtoročného archívu je dôkazom toho, že autobusových nadšencov zajímajú aj atypické modely a prototypy. Tento bývalý prenosový voz je údajne postavený na podvozku RTO a je jediným dochovaným z trojkusovej série prototypov. Z čitateľovho mailu vyberáme: ,,Obdivuji vaše stránky a myslím, že v zajímavostech by se vyjímaly tyto moje fotky a možná i článek o těchto přenosových vozech na podvozku RTO. Fotil jsem je vloni v létě a letos jsem ho také zahlédl v provozu. Je to poslední dochovaný z tříkusové série, majitel to ví moc dobře, celkem se rozvykládal. Maska není původní, ta upadla a byla přejeta. Jezdí přes léto po poutích.“

Zaujímavé je, že samotná  ,,skriňa“ nápadne pripomína ubytovací karaván, z ktorého sa v Čechách takisto dochoval jediný kus! Vďaka za fotky aj info.

Informácia Jana Neumanna:

Jedná se o málo známou konstrukci autobusu Škoda 706 RTO, která měla ještě přídomek SAP, což vyjadřovalo Samonosný Autobusový Podvozek. Kompletní značení autobusu bylo SVA SAP 11/RTO a ten tedy vznikl v Liazu Holýšov (dříve SVA = Státní Výroba Autodílů) v roce 1968. Autobus měl celou řadu zajímavých řešení, např. odpružení bylo již provedené kombinací listových per a vzduchových vlnovců, motor byl sice umístěný vpředu, ovšem v ležatém provedení (ML 634) atd. Bez zajímavosti nebylo ani přestavitelné množství sedaček v počtu 46-58. Autobus najezdil zkušebních 70 000 km bez větších závad (problém byl s účinností brzd, které pocházely z lehčího základního provedení RTO) a jako mnoho jiných projektů se výrobně nerealizoval.
Upravený základ autobusu SAP 11/RTO se také použil pro stavbu přenosového vozu československé televize, který byl realizován v roce 1969. Vozidlo navrhl akademický architekt Milan Strejček a ten mu věnoval nezvyklou péči. V interiéru mělo největší podíl dřevo s jilmovými a ebenovými dýhami, ovládací pulty měly obložení z matného mahagonu. Byla použita již determální skla, klimatizace americké firmy Horge atd.atd. V tomto případě se podvozek SAP pro svoji konstrukční složitost a vysoké zatížení přenosovou nástavbou neosvědčil a tak zůstalo u jediného kusu, dalších 8 přenosových vozů mělo opět klasický podvozek RTO.

  1. Zajímavá přestavba, ale udělat z něčeho tak krásného jako je RTO takovou ošklivou krabici je snad hřích! Ještě že se jich neudělalo víc! 🙂

  2. Údajne je to továrensky výrobok – jeden z trojkusovej serie prototypov. Zaujimavy voz. Akurat to celo – zda sa vam nejako ze by bolo esteticky vhodne?

  3. Žádné udajně. Je to fabrický výrobek a spolu s designem celého přenosového vozu koresponduje i ten předek. Ano- ladné jako RTO to není, ale jako celek je to designove vyladěno na jednu linii. Holt hranatou nikoliv kulatou;-)

  4. Tak to jsem nečetl pozorně! Ale stejně tomu nějak nemůžu přijít na chuť! Každopádně zajímavé to je, vzdáleně mi to připomíná Bulharské autobusy na podvozku RTO.

  5. oj, keby sme tak vedeli ziskat k tomu viac z nejakych dochovanych podkladov, bolo by to celkom oki. Neviete, ma to vnutri nejaku karavanovu vybavu?

  6. Jedná se o málo známou konstrukci autobusu Škoda 706 RTO, která měla ještě přídomek SAP, což vyjadřovalo Samonosný Autobusový Podvozek. Kompletní značení autobusu bylo SVA SAP 11/RTO a ten tedy vznikl v Liazu Holýšov (dříve SVA = Státní Výroba Autodílů) v roce 1968. Autobus měl celou řadu zajímavých řešení, např. odpružení bylo již provedené kombinací listových per a vzduchových vlnovců, motor byl sice umístěný vpředu, ovšem v ležatém provedení (ML 634) atd. Bez zajímavosti nebylo ani přestavitelné množství sedaček v počtu 46-58. Autobus najezdil zkušebních 70 000 km bez větších závad (problém byl s účinností brzd, které pocházely z lehčího základního provedení RTO) a jako mnoho jiných projektů se výrobně nerealizoval.
    Upravený základ autobusu SAP 11/RTO se také použil pro stavbu přenosového vozu československé televize, který byl realizován v roce 1969. Vozidlo navrhl akademický architekt Milan Strejček a ten mu věnoval nezvyklou péči. V interiéru mělo největší podíl dřevo s jilmovými a ebenovými dýhami, ovládací pulty měly obložení z matného mahagonu. Byla použita již determální skla, klimatizace americké firmy Horge atd.atd. V tomto případě se podvozek SAP pro svoji konstrukční složitost a vysoké zatížení přenosovou nástavbou neosvědčil a tak zůstalo u jediného kusu, dalších 8 přenosových vozů mělo opět klasický podvozek RTO.

  7. Několik detaiů které si pamatuji-montoval jsem elektroinatalaci v těchto vozech:
    Vozy na podvozcích RTO měly listové pružiny upraveny silonovými vložkami mezi jednotlivými listy pro úpravu charakteristiky pérování. Spodní schránky pro kamery
    byly přetlakované ventilátory pro zamezení vnikání prachu za jízdy. Na střeše bylo možné vztyčit zábradlí, počítalo se tam s umístěním kamery s obsluhou. Okénka byla opatřena žaliziemi.Na stanovišti byl autobus stabilizován hydraulicky vysouvanými nohami, čerpadlo hydrauliky bylo ruční, původně určené pro nouzové vysunování podvozku nějakého typu MiGu. Klimatizaci obstarávaly 2 jednotky americké firmy Fedders (nikoliv Horge) v horní části zadního čela, vytápění za nízkých teplot nezávislé naftové topení. Výroba karoserií probíhala na vývojové dílně LIAZ Holýšov.

Komentáre

Your email address will not be published.


*


Táto webová stránka používa Akismet na redukciu spamu. Získajte viac informácií o tom, ako sú vaše údaje z komentárov spracovávané.